Je nás několik desítek. Zatím. Nejde jen o ty z nás, kteří mají v přímém sousedství dobývacího prostoru Chuchelna domy, kteří tu žijí či mají chalupu. Jde i o ty, kteří sem chodí do lesa na procházku, na houby. Jde o zvířata. O rostliny.
O vodu. O vzduch.
Dobývací prostor Chuchelna, leží ve stejnojmenné obci, nedaleko okresního města Semily. Těží se tu od pradávna - sopka Kozákov se totiž před cca 6 miliony let velice činila a "poprašek", kterým je pokryto zdejší území, v podstatě sahá až k vesnici Proseč, která je poslední vsí před strmým klesáním k řece Jizeře. Upřímně, kdybychom potřebovali z čediče stavět například domy, dalo by se vlastně těžit na celém území obcí Záhoří, Smrčí, Pelechov, Proseč a Chuchelna.
Ve spolku Mlok z lomu je více než pět desítek členů. Předsedou je Martin Zembol, který léta bojuje o to, aby aktivní lom Smrčí dodržoval pravidla a neprodukoval stálý a nesnesitelný hluk a odpad, neznečišťoval místní potok, staral se o prašnost, která je s těžbou automaticky spojená, o čistotu silnic a cest. A to nemluvíme o vodě, která je čím dál vzácnější.
Místopředsedkyní spolku je Monika Vajsová. Žije na rozhraní dvou těžebních území - lomů Smrčí a Proseč a dobývacího prostoru Chuchelna. Podobně jako další obyvatelé Slapu, i ona stále častěji zaznamenává nepříjemné otřesy způsobené těžbou. Nejde ale o klid - představa, že by se prostor bývalého lomu opět proměnil v měsíční krajinu, kterou zná z lomu smrčského, ji vede k aktivní účasti ve spolku.
Spolek je v kontaktu a spolupracuje s globálním geoparkem UNESCO, s Domem přírody Český ráj, s obcí Chuchelna.
Pomoc nabídl Frank Bold i hnutí Duha.
Členy spolku jsou nejen obyvatelé zdejší lokality, ale i ti, kteří prostředí znají a mají rádi. A nejde o členství ve spolku. Jde o to, že chráníme zbytky lesa, krajinu plnou vodních ploch a zbytky divočiny, tj. rozmanitosti a zachování našeho života, oproti tomu, co člověk umí vyřešit jinak - oproti potřebě správy silnic pro auta, která budou jezdit jen tak dlouho, jak fosilní paliva dovolí.